č. 2517/2012 Sb. NSS; Rozhlasové a televizní vysílání: zásada objektivity a vyváženosti
č. 2517/2012 Sb. NSS
Rozhlasové a televizní vysílání: zásada objektivity a vyváženosti
k § 31 odst. 2 větě prvé zákona č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů (v textu jen „zákon o vysílání“)
I. Objektivní a vyváženou je ve smyslu § 31 odst. 2 věty první zákona č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, jen taková informace, která byla jako ta, jež má být vysílána, vybrána z dostupné sumy informací jako relevantní pro událost, o níž je informováno, včetně uvážení kontextu události.
II. Bezdůvodným nebude zobrazení osoby umírající nebo vystavené těžkému tělesnému nebo duševnímu utrpení tehdy, bude-li potřeba informace tohoto typu nezbytná pro pravdivé informování o události a jejích souvislostech (příčinách, následcích, doprovodných událostech atd.), a to i včetně informace o extrémní, vybočující či jinak mimořádné povaze dané události.
III. Způsob zobrazení nesmí snižovat lidskou důstojnost, tj. musí se snažit ji za podmínek daných povahou vysílané informace co možná nejvíce chránit. Zobrazení osoby umírající nebo vystavené těžkému tělesnému nebo duševnímu utrpení musí mít proto striktně informační povahu, tedy musí být vysíláno výlučně za účelem poskytnout pravdivou, ve vztahu k události, o níž je informováno, relevantní a kontextuálně korektní informaci, omezit se na nezbytnou dobu a zejména nesmí být využito k propagaci nebo k zatraktivnění vysílaného pořadu. Je rovněž nezbytné učinit vše pro ochranu soukromí a anonymity osob, jež jsou v těchto tíživých situacích zobrazovány, je-li to vzhledem k povaze vysílaných záběrů a dalším souvislostem možné.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 9. 9. 2011, čj. 7 As 2/2010-126)
Prejudikatura: č. 1969/2010 Sb. NSS a č. 2110/2010 Sb. NSS.
Věc: Česká televize proti Radě pro rozhlasové a televizní vysílání o uložení pokuty, o kasační stížnosti žalobkyně.
Žalovaná dne 1. 7. 2008 rozhodla, že žalobkyně porušila povinnost stanovenou v § 32 odst. 1 písm. f) zákona o vysílání, tedy povinnost bezdůvodně nezobrazovat osoby umírající nebo vystavené těžkému tělesnému nebo duševnímu utrpení způsobem snižujícím lidskou důstojnost. Žalovaná uložila žalobkyni pokutu ve výši 100 000 Kč [§ 60 odst. 1 písm. a) zákona o vysílání] za porušení této povinnosti odvysíláním záběrů „týraného chlapce v Kuřími“ v pořadu Události dne 10. 1. 2008 od 19:00 h na programu ČT 1 a další pokutu ve výši 100 000 Kč za porušení této povinnosti odvysíláním záběrů „týraného chlapce v Kuřimi“ v pořadu 168 hodin dne 13. 1. 2008 od 21:45 h na programu ČT 1.
Proti tomuto rozhodnutí podala žalobkyně žalobu, kterou Městský soud v Praze zamítl rozsudkem ze dne 2. 6. 2009, čj. 10 Ca 312/2008-36. V odůvodnění uvedl, že žalovaná porušení § 32 odst. 1 písm. f) zákona o vysílání posoudila správně, neboť předmětné reportáže obsahují záběry osoby vystavené těžkému tělesnému a duševnímu utrpení bezdůvodně a způsobem snižujícím lidskou důstojnost. Popis „záběrů týraného chlapce“ v rozhodnutí žalované je odpovídající a ani v kontextu s předchozí či následující částí reportáže nelze dovodit důvodnost odvysílání záběrů nezletilého…
