2.3
Stručný přehled současného stavu tvorby doporučených postupů a
standardů zdravotní péče ve světě
MUDr. Aleš Bourek, Ph.D. Univerzitní centrum pro kvalitu
zdravotnictví LF MU, Brno
NahoruÚvod
Cílem kapitoly je přehledný popis organizací z celého světa, které se
zabývají tvorbou klinických doporučených postupů včetně odkazů na příslušné
webové stránky a přehledu jejich motivace ke tvorbě standardů péče.
Většina programů/organizací pro tvorbu klinických doporučených postupů
byla zřízena s cílem zlepšit kvalitu a efektivnost zdravotnictví. Většina z
nich používá elektronické databáze ke shromažďování důkazů a postup
systematického hodnocení za účelem analýz dostupných důkazů. Pokud v dané
oblasti důkazy chybí, jsou používány postupy založené na konsensu. Všechny
doporučované postupy podstupují před finálním zveřejněním oponentní řízení. K
posílení vlastního zavádění standardních postupů do daného zdravotního systému
je běžně využíván institut autorizace. Všechny doporučené postupy obsahují
nástroje usnadňující jejich zavádění do praxe (například algoritmickou formu
zpracování hlavních elementů procesu diagnostiky nebo péče). Pro jejich šíření
je v hojné míře využíváno prostředí internetu. V implementačních strategiích se
od sebe jednotlivé organizace odlišují a větší organizace často přenechávají
tuto aktivitu organizacím na lokální úrovni. Téměř všechny organizace, které se
tvorbě a šíření standardů zdravotní péče věnují, mají zaveden systém řízení
jakosti. Polovina vyhodnocovaných programů neměla vytvořen systém formální
aktualizace postupů [1–4,18].
Standardy zdravotní péče (klinické doporučené postupy) jsou
celosvětově vytvářeny za účelem zlepšení kvality zdravotní péče. Jednotlivé
zainteresované organizace se liší v metodice používané při jejich vytváření,
publikaci a následné aktualizaci. S rostoucím důrazem na medicínu založenou na
důkazech (EBM = evidence-based medicine) v 90. letech se při jejich vytváření
přešlo od metody založené na konsensuální shodě odborníků na danou problematiku
k postupům založeným na rigorózním vědeckém přístupu, které používají
systematické hodnocení a meta-analýzy jako podklad pro vypracování platných
doporučení [5]. Kromě toho byla Eddym zavedena jednoznačná metodika, ve které
jsou s doporučeními transparentním způsobem uváděny podpůrné vědecké důkazy o
přínosech, možných nežádoucích efektech a nákladech na uvedený způsob péče
(např. pomocí projekční rozvahy) [6]. V ideálním případě by součástí
doporučených postupů mělo být prohlášení o validitě podkladů (statement of the
strength of the underlying evidence) na základě kterých byl standard tvořen a
odborný posudek, jakož i projekce příslušných zdravotních důsledků při
používání alternativních léčebných postupů [7]. Je zdokumentováno, že celkový
efekt užití doporučených léčebných a diagnostických postupů (standardů péče) na
vlastní lékařskou praxi a jejich vliv na péči o pacienty je však často omezený
[8,9]. Proto existuje shoda, že vlastní tvorba standardů by měla být souběžně
doplněna studiemi prokazujícími jejich uplatnění v praxi a dokladovaly by
jejich praktické provádění [10]. Všechny snahy by měly v konečném důsledku vést
k postupnému zavádění „klinické praxe založené na důkazech“, ve které klinik
„používá nejlepší dostupné důkazy na základě konzultace s pacientem při
rozhodování o možnostech, které by nejlépe vyhovovaly danému pacientovi“
[11,12].
Doporučení pro tvorbu, zavedení do praxe (implementaci) a hodnocení
klinických doporučených postupů-standardů byly vypracovány v různých zemích,
například v Austrálii [13] a ve Spojeném království [14], ale to co není příliš
zdokumentováno a popsáno je, zda jsou tato doporučení skutečně respektována a
používána existujícími organizacemi, které standardy tvoří. Recentní studie
mezinárodních aktivit v oblasti tvorby zdravotnických standardů nebyly
prováděny systematicky a nevěnovaly se popisu náplně existujících
standardizačních programů [2,15–17].
Dominantním trendem při tvorbě standardů zdravotní péče je v
současnosti využívání principů medicíny založené na důkazech (EBM – evidence
based medicine). Nově vznikající organizace a programy profitují z výstupů již
zavedených metodik organizací, které se tvorbou doporučených postupů věnují
dlouhodobě. Hlavní rozdíly existují v důrazu na šíření a používání doporučených
postupů v klinické praxi. Tato oblast je výrazně ovlivněna různorodostí
zdravotních systémů, politickými a kulturními podmínkami (rámcem) v každé dané
zemi. Jako smysluplná se jeví mezinárodní spolupráce v oblasti vylepšování
metodiky tvorby postupů a globalizace v oblasti sběru a analýz důkazů
potřebných k metodicky správné tvorbě standardů zdravotní péče [18].
V následujícím přehledu (Tab. 1) uvádíme pro uživatele této publikace
výsledek průzkumu, jehož cílem bylo popsat systematicky strukturu a metody
práce projektů programů kvality v různých státech světa, které pokrývají celou
oblast působnosti obecných zásad tvorby, šíření, provádění a hodnocení
doporučených klinických postupů. Studie byla provedena v rámci mezinárodního
výzkumného projektu AGREE (Appraisal Guideline Research and Evaluation), jehož
cílem byla snaha o harmonizaci metod hlavního směru vývoje doporučených
klinických postupů s cílem omezit duplikaci úsilí a zajištění účelného
využívání zdrojů [19].
Tabulka 1: Základní údaje o organizacích zabývajících se tvorbou
doporučených medicínských postupů [18]